Druhá světová válka v Evropě skončila. Na západní Ukrajině ale mír nepřišel.
V dalším díle Historických paralel pokračujeme v příběhu Ukrajiny tam, kde jsme minule skončili. Fronta přešla na západ, hranice se změnily a Sovětský svaz začal upevňovat svou moc nad územím, jehož část obyvatel se s novými poměry odmítala smířit. Ozbrojený odpor Ukrajinské povstalecké armády pokračoval ještě dlouho po porážce nacistického Německa.
S Tomášem Řepou rozebíráme UPA, OUN, Stepana Banderu i Romana Šuchevyče a především složitost jejich historického hodnocení. Jak rozlišovat mezi bojem za ukrajinskou státnost, radikálním nacionalismem a zločiny, které tento konflikt provázely?
Dostáváme se k sovětským represím, deportacím a Gulagu, k Akci Visla a poválečným přesunům obyvatelstva, ale také k sovětizaci a rusifikaci ukrajinské společnosti. Sledujeme, jak postupně mizelo zázemí povstalců a jak sovětské bezpečnostní složky dokázaly ozbrojený odpor infiltrovat a rozkládat.
V druhé části se věnujeme také vztahům mezi Poláky a Ukrajinci, Chruščovovi, poválečným hladomorům a otázce, proč se Krym v roce 1954 stal součástí Ukrajinské SSR. A vracíme se k tomu, jak se historická zkušenost západní Ukrajiny propsala do jejího dalšího vývoje.
Proč pro část Ukrajinců rok 1945 neznamenal konec války – a proč ozbrojený odpor proti sovětské moci pokračoval ještě řadu let?
🎙️ Ivan Vystrčil a Tomáš Řepa
Historické paralely
V dalším díle Historických paralel pokračujeme v příběhu Ukrajiny tam, kde jsme minule skončili. Fronta přešla na západ, hranice se změnily a Sovětský svaz začal upevňovat svou moc nad územím, jehož část obyvatel se s novými poměry odmítala smířit. Ozbrojený odpor Ukrajinské povstalecké armády pokračoval ještě dlouho po porážce nacistického Německa.
S Tomášem Řepou rozebíráme UPA, OUN, Stepana Banderu i Romana Šuchevyče a především složitost jejich historického hodnocení. Jak rozlišovat mezi bojem za ukrajinskou státnost, radikálním nacionalismem a zločiny, které tento konflikt provázely?
Dostáváme se k sovětským represím, deportacím a Gulagu, k Akci Visla a poválečným přesunům obyvatelstva, ale také k sovětizaci a rusifikaci ukrajinské společnosti. Sledujeme, jak postupně mizelo zázemí povstalců a jak sovětské bezpečnostní složky dokázaly ozbrojený odpor infiltrovat a rozkládat.
V druhé části se věnujeme také vztahům mezi Poláky a Ukrajinci, Chruščovovi, poválečným hladomorům a otázce, proč se Krym v roce 1954 stal součástí Ukrajinské SSR. A vracíme se k tomu, jak se historická zkušenost západní Ukrajiny propsala do jejího dalšího vývoje.
Proč pro část Ukrajinců rok 1945 neznamenal konec války – a proč ozbrojený odpor proti sovětské moci pokračoval ještě řadu let?
🎙️ Ivan Vystrčil a Tomáš Řepa
Historické paralely
1:12:34
Od 149 Kč měsíčně
nebo se přihlaste