Je dudlík opravdu takové zlo? Může pokazit kojení? Kdy ho kojenému miminku nabídnout? Cucání pěstiček / palce
V tomhle díle se podíváme na dudlík bez strašení, ale také bez mávnutí rukou nad jeho riziky. Protože současná data jsou mnohem zajímavější než jednoduché „dudlík ano“ nebo „dudlík ne“.
Probereme také, jaký dudlík vybírat, jestli má smysl označení „ortodontický“, proč jednomu dítěti sedí jeden tvar a druhému úplně jiný a co dělat, když dítě dudlík prostě nechce.
Velkou část věnuju i cucání pěstiček a prstů. Kdy může ruka v puse znamenat hlad, kdy jde o úplně normální vývoj a objevování vlastního těla a kdy už dítě sání používá hlavně k regulaci a uklidnění. A co když si místo dudlíku vybere jeden konkrétní prst? Má smysl ho přeučovat na dudlík? Může to přejít samo? A od jakého věku už začínáme přemýšlet nad dopadem na zuby a skus?
DUDLÍK ≠ PROBLÉM.
PRST ≠ PROBLÉM.
Rozhoduje věk + frekvence + délka + intenzita + důvod.
Co v díle najdete?
🍼 dudlík × kojení – co skutečně víme z kvalitnějších studií a co zatím nevíme
🍼 kdy dudlík u kojeného miminka zavádět a proč neexistuje jeden magický „bezpečný“ den
🍼 dudlík a SIDS – proč ho AAP doporučuje při ukládání ke spánku
🍼 co dělat, když miminko dudlík nechce
🍼 kulatý, symetrický, anatomický, „ortodontický“ – je některý opravdu lepší?
🍼 proč miminka cucají ruce a pěstičky a proč to nemusí znamenat hlad
🍼 cucání jednoho prstu/palce – nechat být, nabídnout dudlík, nebo zasahovat?
🍼 kdy už dlouhodobé sání může ovlivňovat skus a vývoj dutiny ústní
🍼 kdy a jak začít dudlík nebo cucání prstu jemně odbourávat
🍼 a hlavně jak poznat, kdy je sání normální potřeba dítěte a kdy už návyk začíná přinášet víc nevýhod než výhod
V tomhle díle se podíváme na dudlík bez strašení, ale také bez mávnutí rukou nad jeho riziky. Protože současná data jsou mnohem zajímavější než jednoduché „dudlík ano“ nebo „dudlík ne“.
Probereme také, jaký dudlík vybírat, jestli má smysl označení „ortodontický“, proč jednomu dítěti sedí jeden tvar a druhému úplně jiný a co dělat, když dítě dudlík prostě nechce.
Velkou část věnuju i cucání pěstiček a prstů. Kdy může ruka v puse znamenat hlad, kdy jde o úplně normální vývoj a objevování vlastního těla a kdy už dítě sání používá hlavně k regulaci a uklidnění. A co když si místo dudlíku vybere jeden konkrétní prst? Má smysl ho přeučovat na dudlík? Může to přejít samo? A od jakého věku už začínáme přemýšlet nad dopadem na zuby a skus?
DUDLÍK ≠ PROBLÉM.
PRST ≠ PROBLÉM.
Rozhoduje věk + frekvence + délka + intenzita + důvod.
Co v díle najdete?
🍼 dudlík × kojení – co skutečně víme z kvalitnějších studií a co zatím nevíme
🍼 kdy dudlík u kojeného miminka zavádět a proč neexistuje jeden magický „bezpečný“ den
🍼 dudlík a SIDS – proč ho AAP doporučuje při ukládání ke spánku
🍼 co dělat, když miminko dudlík nechce
🍼 kulatý, symetrický, anatomický, „ortodontický“ – je některý opravdu lepší?
🍼 proč miminka cucají ruce a pěstičky a proč to nemusí znamenat hlad
🍼 cucání jednoho prstu/palce – nechat být, nabídnout dudlík, nebo zasahovat?
🍼 kdy už dlouhodobé sání může ovlivňovat skus a vývoj dutiny ústní
🍼 kdy a jak začít dudlík nebo cucání prstu jemně odbourávat
🍼 a hlavně jak poznat, kdy je sání normální potřeba dítěte a kdy už návyk začíná přinášet víc nevýhod než výhod
37:30

Od 249 Kč měsíčně
nebo se přihlaste