#21 - Proč lidé selhávají ve snaze trvale zhubnout

Téma toho, proč lidé selhávají ve snaze zhubnout, je jedno z mých nejoblíbenějších. Ale abych to upřesnil - myslím trvale zhubnout, protože pokud potřebujete shodit pět kilogramů během pár dnů, třeba kvůli focení, je spousta triků, jak toho dosáhnout. Spousta nezdravých triků nutno dodat. Takže se spíš bavíme o změně životního stylu, která povede k vytouženým cílům - ať už tedy váhovým nebo třeba zdravotním - ono je spousta stejně důležitých důvodů jako nadváha, proč si přestat škodit jídlem a naopak začít chápat jídlo jako lék - cukrovka, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, dna, ateroskléroza, mentální potíže, rakovina - no známe to, seznam je nekonečně dlouhý….Navíc - aby člověk umřel na infarkt zbytečně brzy, tak k tomu není nezbytně nutné mít nadváhu…

Ale tento článek se jmenuje - trvale zhubnout, tak se toho budu držet. Všechny mnou uvedené důvody vychází z několikaletých pozorování a stovek rozhovorů s lidmi. I tak se ale stále jedná o můj subjektivní názor a slouží zejména pro inspiraci. Třeba pro Vaši osobní nebo případně pro Vaše klienty, přátele, rodinu, známé…

Termodynamický zákon hubnutí + matematika hubnutí 

Obě tyto poučky jsou sice pravdivé, ale tak jako vše, co se týká stravy, lidského těla a hubnutí, jsou i ony nesmírně individualistické. Tedy na každého z nás budou fungovat jinak - to, že pro hubnutí je optimálně potřeba být v kalorickém deficitu (termodynamický zákon hubnutí), to už dle mých zkušeností většina lidí akceptuje a chápe. Ale jaká je skutečná matematika hubnutí - v té teoretické rovině, v optimálních podmínkách, s perfektně přizpůsobenou stravou danému jednotlivci, to už ví málokdo. 

A je zdánlivě krutá. Navíc s vědomím toho, že ve skutečnosti, to bude možná 2x horší, než je teoretická optimální rovnice. Denní příjem v kalorickém deficitu 500 kalorií, znamená za týden úbytek hmotnosti 0,5 kilogramu. Optimálně. Ale reálně? Přidejte…Mnohem víc….

Když si představíme, že obecně mají ženy bazální metabolismus někde kolem 1900 kalorií denně, muži pak 2200 - pak se pojďme bavit o tom, že při lehčím kalorickém deficitu a sem tam rychlejší procházce, je reálné shodit tak 1,5 kila měsíčně…Zdravě, trvale, udržitelně. 

A s tím přímo souvisí další důvod:

Absolutně nereálná očekávání

Žádný zdravý cíl pro shození kilogramů není nereálný - pro definici zdravého cíle nebo zdravé váhy můžeme klidně použít klasický BMI index. I on má své nedostatky, ale kdo a nebo co je nemá…(Rozhodně to ale je funkční ukazatel, který nás může nasměrovat.). Nereálná jsou očekávání jak rychle se to stane - viz. matematika hubnutí a jak snadné to bude…

Navíc čím jednodušeji zvolená metoda vypadá, tím nereálnější jsou očekávání - všechno je akcelerováno dnešní insta dobou, falešnou realitou na sociálních sítích a potlačením základní vlastnosti pro úspěch - trpělivosti. Celá naše společnost je orientována na rychlost, nikoliv na výsledek, proto jednoduše podléháme falešnému dojmu, že pokud to není včera, není to nikdy…

Všechna zklamání v životě, která zažíváme, jsou vždy a bez výjimky výsledkem nenaplněných očekávání.

Povrchní rozhodnutí

Síla a udržitelnost našich rozhodnutí je přímo úměrná síle emocí, které takové rozhodnutí zrodily. V zásadě jsou naše cíle hnány touhou po zisku nebo strachem ze ztráty. Přičemž z mých zkušeností vyplývá, že strach ze ztráty je násobně silnější emoce - strach ze ztráty něčeho, co máme - partnera, dětí, majetku, zdraví, rodičů je extrémně silný vnitřní plamen, schopný vybičovat jak jednotlivce, tak celé národy k věcem, které se do té doby zdály za hranicí reality. Určitě znáte kolem sebe lidi, kteří pod tlakem nepříjemné zdravotní diagnózy byli schopni ze dne na den obrátit svůj život doslova naruby a za půl roku jste je nepoznali (v dobrém). 

Možná právě proto je dobrý nápad si vzít tužku a papír a jednoduše si sepsat, co všechno špatné mě může potkat, pokud svoji nadváhu nedostanu pod kontrolu. Případně sepsat všechny zdravotní problémy, které nás trápí a představit si jak to bude fajn, pokud se nám některé z nich podaří potlačit. 

Každý člověk, který má děti, (nebo téměř každý, psychopaty nepočítejme), nám potvrdí, že vůči nim cítí bezpodmínečnou lásku a je ochoten pro ně udělat téměř cokoliv. Co se třeba zamyslet nad vlastním životním stylem a uvědomit si, že to nejlepší, co pro své blízké můžeme udělat, je zůstat dlouho zdravý a fit - postarat se v první řadě sami o sebe. Mrtví už jim moc nepomůžeme….

Normie přístup 

Pojem “normie” jsem poprvé slyšel od svého syna - naštěstí to bylo v dobrém, kdy mě pochválil, že nejsem normie…

Kdo je tedy “normie” (jedna z mých oblíbených definic):

Pojem „Normie“ označuje lidi, kteří používají populární sociální média a věří populárnímu názoru. Nemyslí za sebe, pokud je něco považováno za „ok“, udělají to, i když to z nich dělá monstra – záleží jim více na názoru na projektovaný „standard“ společnosti, než na nějaké skutečné hodnoty nebo přesvědčení.

Normie jsou tedy ti, kdo tzv. kloužou po povrchu informací, hnaní momentálním většinovým názorem a neochotni jít pod povrch. Bohužel, diamanty se těží v hloubce…

Normie je například ten, kdo drží dietu podle své sousedky, protože ta už zhubla pět kilo. To, že sousedka už podobných pět kilo zhubla mnohokrát před tím a mnohokrát před tím následně osm přibrala a rozhodně po všech těch dietách nevypadá zrovna štíhle a zdravě, není vůbec podstatné. Normie jsou ochotni poslouchat jen názory podporující jejich ukotvené přesvědčení, vycházejícího z povrchních informací. 

Jestli si něco zaslouží abychom nebyli normie, tak právě naše tělo…Protože až ono selže, je konec. Definitivní….Mělo by být naší povinností brát tělo jako nejdůležitější životní projekt - vzdělávat se, pátrat, být otevřený, naslouchat, zkoušet, vyhodnocovat, měnit, hledat - krom jiného nám to dá i určitý smysl života…

A to vede k poslednímu důvodu, který zmíním:

Absence smyslu

Na první pohled by se nabízelo, že absence smyslu je téměř totéž jako síla rozhodnutí. Protože mít nějaký cíl, dává určitý smysl našemu snažení a určitý smysl životu. A o smyslu života jsme přemýšleli nebo přemýšlíme čas od času úplně všichni.

Ale já chci zmínit smysl v trošku širším pojetí a je to vlastně závěrem tak nějak vše shrnující a vše zahrnující. 

Jedna z oblastí, kde najdeme nejhlubší smysl našeho bytí, jsou vztahy a láska. Budování vztahů a život v lásce a pro lásku, je úžasným naplněním smyslu života. A co začít chápat tento koncept nejen směrem k lidem, ale i směrem k našemu konání, směrem k nám samotným, směrem ke všemu, k čemu se rozhodneme. 

Pokud si vybudujeme vztah k hubnutí, vztah ke zdravému životnímu stylu, pokud budeme cítit lásku k sobě sama, k vlastnímu tělu - pak tomu celému dáme smysl, přestaneme být normie, naše rozhodnutí nebudou povrchní, očekávání budou reálná a každý jeden malý vědomý úspěch nás naplní štěstím. A nějaká matematika hubnutí pak už vlastně nebude vůbec podstatná, protože už to nebude o čase, ale o nás…

Hezký den, přátelé

Martin ❤️