Literární pel-mel (43)

Pravidelný přehled vybraných událostí, textů a pořadů s literární tematikou, které přinesl uplynulý týden…

„Jednu z nejvýraznějších próz loňského roku napsala rusistka a překladatelka Alena Machoninová. Její Hella se řadí mezi autofikce, ale na všechno jde ještě trochu jinak. S autorkou mluvíme o současném Rusku, životě s texty a domově,“ uvedl na webu Hosta svůj rozhovor s autorkou Jan Němec.

Profesní překladatelské organizace Jednota tlumočníků a překladatelů, Překladatelé Severu a Obec překladatelů se rozhodly reagovat formou otevřeného dopisu na výroky předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnky a ředitele veletrhu Svět knihy Praha Radovana Auera v pořadu Akcent, odvysílaném 3. ledna 2024 na stanici ČRo 3 – Vltava.

České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny, v roce 2023 zaměřilo své aktivity zejména na propagaci literatury pro děti a mládež. Cílem bylo poskytnout tvůrcům těchto knih větší množství tvůrčích pobytů v tuzemsku i v zahraničí a nových možností, jak propagovat svou tvorbu v zahraničí a seznámit se s aktuální evropskou produkcí literatury pro děti a mládež.

„Česky vyšel mimořádný debut z Indie. Román V plamenech od Meghy Majumdar se stal v roce 2020 americkým bestselerem a dočkal se překladu do desítek jazyků. Autorka v něm vypráví o facebookovém statusu s fatálními důsledky i o politicích, kteří nesnesou kritiku,“ napsal pro Deník N spisovatel a literární kritik Michal Hvorecký.

Srpny, Fosilie, Obrys, stejně jako Torčík, Vlasáková nebo Jislová – to jsou jména a názvy, které by mohly reprezentovat rok 2023 z hlediska literatury. Shodují se na tom vůbec první hosté nového knižního podcastu Lit na Radiu Wave, kterými byli publicisté Matouš Hrdina a Bára Voříšková.

„Pokud reportéra přestanou zajímat lidé, pokud už předem ví, co mu řeknou, měl by změnit povolání, říkává studentům žurnalistiky polský novinář Mariusz Szczygiel. Je snadné propadnout přitažlivosti polské reportérské školy. Kromě Sczygiela ji u nás představují autorky a autoři, které na Slovensku vydává v češtině Poláky vedené nakladatelství Absynt,“ píše Petr Vizina ve svém příspěvku pro rozhlasovou Vltavu.

Jak nakladatelé naloží s nulovou daní z přidané hodnoty na knihy, která platí od začátku letošního roku? Co když jde o podporu, která nepřichází za pět minut dvanáct, ale spíš čtvrt hodinu poté? Kde se tahle úspora ukáže? A projeví se vůbec – při výši současné inflace? Anketu s představiteli malých nakladatelství natočila Šárka Jančíková pro vltavskou Mozaiku na knižním jarmarku Knihex.

Česká centra a České literární centrum, sekce Moravské zemské knihovny, vyhlašují 10. ročník mezinárodní překladatelské soutěže Cena Susanny Roth, určené začínajícím zahraničním překladatelům z českého jazyka ve věku do 40 let.

„Život a s ním člověk povstal z prazákladního a z nesrozumitelného: kamene, vody a mýtu; je potřeba se k nim vrátit, chceme-li přijít na to, jak svět je. Je třeba vzdát se jejich ‚vědecké‘ analýzy, respektive je potřeba obojí sloučit, chceme-li být blíže pravdě. Možná tak by se dala shrnout sbírka Petra Čermáčka Fysiologus,“ napsala na webu ČT art Olga Stehlíková.

„Kdybych nebyla osamělá, sdílela bych svoje problémy a myšlenky s někým druhým, mohla bych je někde nad drinkem nechat uplynout a nedělala bych si z nich základ pro frustraci. Zní to tvrdě, ale osamělost je pro psaní dobrá,“ říká nizozemská spisovatelka tureckého původu Lale Gül v rozhovoru, který s ní na stránkách Tvaru vedl nový šéfredaktor Jan M. Heller.

Nakladatelství Argo před Vánoci vydalo v jednom svazku slavnou románovou trilogii Samuela Becketta Molloy, Malone umírá a Nepojmenovatelný. Rozhovor s překladatelem a filozofem Martinem Pokorným, který vydání doplnil svým doslovem, připravil pro web H7O Václav Maxmilián.

Nový dokumentární seriál o výjimečných rukopisech uchovávaných v Národní knihovně ČR, nazvaný Poklady Klementina, vysílá Česká televize na programu ČT art.

„Vedle toho, že Rudolf Červenka zcela zkresluje situaci, přinesl do debaty zvláštní étos devadesátých let, kdy se marně čekalo na ‚velký román‘, a urazil všechny velké básníky, kteří tu nejenže jsou, ale tvoří v podstatě páteř české literatury,“ napsala pro Tvar spisovatelka Zuzana Kultánová v reakci na jeden z dílů vltavského Akcentu.

Záznam z tolkienovské debaty, která se konala 9. ledna v Čítárně Unijazz. Poslechněte si názory a příběhy od redaktorů Viktora Janiše, Víta Penkaly a Martina Šusta, překladatele Martina Světlíka a největšího českého fanouška Tolkienova díla Starého Brala, kteří se podělili o své jedinečné pohledy na Tolkienovo dílo.

Spisovatel Petr Šesták, autor úspěšného románu Kontinuita parku, přichází s žánrem, jaký jsme tu dlouho neměli – napsal pamflet, který nazval Vyhoření. Jako úhlavní nepřátele v něm proti sobě postavil cyklistu, kurýra Platformy rozvážející jídlo, a motoristu, v němž jako jedno kolektivní TY oslovuje všechny, kdo usedají za volant. Proti čemu se ale jeho próza kriticky a sžíravě vymezuje? A nakolik je jeho pamflet přesvědčivý? V podcastu Kverulanti o knize diskutují literární komparatistka a redaktorka A2 Blanka Činátlová, literární vědec a kritik Petr A. Bílek a literární kritik a nakladatelský redaktor Kryštof Eder.

„Ohlédnutí slavného historika za nejnovějšími evropskými dějinami i vlastním životem vyznívá spíše temně. Přesto se Ash snaží hledat jiskřičky naděje a lituje těch, kteří v těch nejhorších okamžicích historie kontinentu svůj boj vzdali,“ píše na webu iLiteratura.cz Jan Lukavec o knize Evropa, náš domov.

Ve čtvrtek 11. ledna udělilo České centrum Mezinárodního PEN klubu Cenu Karla Čapka. Její laureátkou se stala básnířka a filozofka Sylva Fischerová.

„Výběr té nejlepší literární fantastiky má na našem webu už tradici. I ten aktuální nabízí mix klasiky, nejnovějších hitů i menších, v nejlepším slova smyslu osobních projektů. Znovu se tak dokazuje, že žádné jiné žánry nenabízejí takovou rozmanitost jako právě ty fantastické,“ napsal na webu ČT art Boris Hokr.

Web Nedělní chvilka poezie přinesl ukázku z tvorby básnířky Eleny Pecenové (* 1994), která v roce 2019 získala zvláštní cenu poroty v Literární soutěži Františka Halase a také se stala držitelkou prémie ve slovenskočeské soutěži Básne SK/CZ. Publikovala ve stejnojmenném sborníku, na kulturních webech i časopisecky a mezi lety 2020 a 2021 vedla časopis Psí víno. V roce 2022 jí v Nakladatelství AVU vyšel básnický debut Jako bych očima fotografovala stále ty stejné snímky a na konci listopadu 2023 jí v nakladatelství Adolescent vyšla druhá kniha s názvem Na cestu zpět si zapínám skryté titulky.