#20 Stydlivé, nejisté dítě: Jak mu pomoci najít sebevědomí a odvahu

Dnes mám pro vás zamyšlení nad tím, jak můžeme ne/přemýšlet nad stydlivostí a nejistotou u dětí.

Povíme si:
👉🏻 O důležitosti nepatologizování stydlivosti
👉🏻 Kdy se ze stydlivosti může stát téma k řešení
👉🏻 Proč mají rodiče zdánlivě nejistých dětí tendence k přehnanému ochranářství
👉🏻 Jak je možné velmi odlišně vnímat to, co znamená sebevědomí, když je dítěti 5 a když je mu 15 let.

Klíčové myšlenky:

💡Stydlivost patří mezi temperamentové rysy, které jsou vrozené a stabilní.

💡Stydlivost není totéž co introverze - může nám bránit se o sebe emočně postarat.

💡Když se stydlivé dítě ve školce stahuje a nevyužívá nabídky ke hře, přichází o učení sociálním dovednostem i akademické učení. Reakce skupiny na stydlivost bývá navíc negativní.

💡Vřelá forma podpory s mírným povzbuzujícím tlakem je jedna z možných způsobů, jak dětem pomoci. “Postupně to půjde lépe”. Můžeme dítě podpořit v navázání očního kontaktu, zamávání a časem i verbální reakci.

💡Nálepkování je redukující a často sebenaplňujícím proroctvím.

💡Rodiče nejistých dětí mají tendenci k přehnanému ochranářství. Příliš brzká pomoc a řešení problémů za dítě či vyhýbání se nepříjemnému sice poslouží krátkodobě, ale když se dítě nikdy nemusí potkat se zátěžovou situací, nevyvine si copingové mechanismy jak se s danou situací vyrovnat.

⏰Časová osa:
0:50 Kdy je stydlivost pro dítě problematická?
2:54 Co se dá pro stydlivé dítě udělat?
3:55 Co naopak nedělat?
7:36 Jak vypadá sebevědomé školkové dítě vs sebevědomý puberťák?

🧠Klíčová slova: stydlivost, školka, puberťák, sebevědomí, copingové mechanismy, nejisté dítě

Ať se vede!
12:46