Základní životní potřeby koní

Co potřebuje kůň k tomu, aby byl opravdu šťastný? Aneb proč mu nestačí dát najíst, napít a zajistit střechu nad hlavou...

Základní životní potřeby koně jsem lehce nakousla v předchozím článku o tréninkové pyramidě. Splnění těchto potřeb je stavebním kamenem pro cokoliv, co s koněm chceme dělat. Ať už máme ambice pro ježdění a chceme, aby kůň podával skvělé výsledky, nebo si zkrátka jen přejeme, aby byl zdravý a spokojený.

Hlavním principem je koni poskytnout život co nejbližší jeho přirozenosti.

„Takže ho mám prostě vykopnout na pastvinu?“

Ano, ale i ne.

Pojďme se podívat na ty nejdůležitější aspekty krok po kroku.

Pohyb

Ve volné přírodě jsou koně téměř neustále v pohybu. Nachodí až desítky kilometrů za účelem přesunu za potravou a vodou. Konstantní, klidný pohyb má pozitivní vliv jak na pohybový aparát, tak na kvalitu a funkci kopyt (kopyto s každým krokem pumpuje krev zpět nahoru do končetin, což pomáhá nejen krevnímu oběhu, ale také lymfatickému systému) a trávení.

Zajistit koni stejnou míru pohybu, jako divokým koním na nekonečných pastvinách, je pro nás ale bohužel prakticky nemožné. Proto je nedostatek pohybu jedním z nejčastějších problémů a příčin zdravotních nebo i psychických komplikací v chovu koní.

V první řadě je potřeba koni poskytnout dostatek místa k tomu, aby se vůbec mohl pohybovat. Proto bych se (pokud to není akutně potřeba jako dočasné řešení vzhledem k vážnému zdravotnímu problému či jiné komplikaci) obloukem vyhnula boxovému ustájení.

Mít koně v boxe je velký trend, někdo si myslí, že je to pro koně příjemnější, protože tam má klid a větší teplo (o tom si ještě popovídáme), někdo koně zavírá do boxu, aby předešel zraněním (o tom si taky popovídáme :D), někteří zase usoudí, že to přece musí být lepší, když to stojí víc peněz a pro určité individua je to zkrátka jakýsi status, že oni jsou NĚKDO, protože mají koně v drahé, luxusně vypadající stáji s velkou halou, spolu se známými jezdci a drahými koňmi (pokud tohle někdo takový čte, prosím, jděte pryč).

Původně byly stáje vynalezeny pro minimalizování ničení půdy. Když koně ještě sloužili pro práci, nebylo možné je mít vypuštěné na pozemku kolem svého obydlí, protože by vše rozdupali a proměnili v bahno, což by bylo velmi nepraktické. Proto lidé vymysleli box - udržovat prostor 3x3 metry je zkrátka o něco jednodušší. Zjednodušeně, většina informací, které máme o počátcích držení koní v boxech, napovídá, že důvodem bylo pohodlí člověka. V té době se ale ještě nevědělo o možných následcích, které již dnes známe.

Obecně čím kratší dobu kůň stráví v boxe, tím lépe. Úplně nejlepší možností je ale zajistit dostatek kvalitního prostoru, aby do boxu vůbec nemusel.

„Mám k dispozici přijatelně velký pozemek, co teď?“

Zajistit koním, aby se měli kam schovat. Ideálně takový přístřešek (nebo více), aby se zde vešlo celé stádo. Důležité je alespoň část přístřešku nastlat, aby si měli kam pohodlně lehnout.

„Mám přístřešek. Hotovo?”

Zdaleka ne. Je potřeba zhodnotit další spoustu aspektů.

Některým koním stačí úplně normální “pastevko”. Jsou ale koně, kterým pohyb na pastvině nemusí stačit (hýbou se málo) a i přes to, že jsou celé dny venku, se vyskytnou problémy. A tak je k pohybu musíme nějak namotivovat.

Důležité je zmínit, že zdaleka nestačí koně lonžovat či vodit na procházky. Je potřeba upravit celkový management, což může znamenat i změnu typu ustájení.

„Co tedy mohu udělat pro to, aby se můj kůň víc hýbal sám od sebe?“

POVRCH - Pozemek je jedna věc, bude nám to ale k ničemu, když to bude jedna velká bažina. Kdo by se chtěl brodit bahnem - samozřejmě, že kůň bude radši stát na místě. Proto potřebujeme zajistit, aby se kůň měl na čem proběhnout (zpevnění, střídání pastvin…)

CHYTRÉ ROZMÍSTĚNÍ - Pokud má kůň seno, vodu i přístřešek na jednom místě, nemůžeme se divit, že se odtamtud nehne na krok, ať už stojí v bahně či na suchu. Prvním krokem by tedy bylo všechny zdroje rozmístit co nejdál od sebe, popřípadě rozdělit seno na více míst (např. rozvěsit sítě).

Trekové ustájení

Pokud rozmístění zdrojů nestačí, můžeme zvolit tzv. track system (track = dráha). Je to přesně tak, jak to zní, koním postavíme “dráhu” mezi danými stanovištěmi. Můžeme tak nejen prodloužit jejich trasu, ale i ovlivnit, kde se budou více zdržovat a kudy jen projdou/proběhnou (koně totiž nemají rádi zúžené prostory a tak se s velkou pravděpodobností moc nebudou zastavovat v úzkých uličkách). Také máme kontrolu nad tím, kolik času koně stráví na pastvině, která je od treků oddělená páskou - zbytek dne mohou trávit na seně.

Tento typ ustájení zatím není v ČR častý, ale začíná být poměrně oblíbený. Doufám, že kvalitní treky u nás budou k vidění čím dál tím více.

*staženo z Pinterestu

Paddock paradise

Další level je paddock paradise, kde zůstává stejný princip a navíc mají koně i různé typy terénů a povrchů, kopečky, někde i prochází vodou. Taky různé typy enrichmentu (viz. foto). To vše je pro koně skvělé jak po fyzické stránce, tak po té psychické.

Stejně jako u trekového ustájení, paddock paradise bohužel v ČR není zvlášť rozšířený. Nejspíš i proto, že je poměrně finančně náročný na výstavbu. Pár pěkných ustájení ale máme :)

*staženo z Pinterestu

Enrichment :) *staženo z Pinterestu

Krmná dávka

Největší část denní krmné dávky koně tvoří píce - pastva, seno či senáž, nebo i malé množství slámy.

Kůň má velká střeva, ale malý žaludek. Dlouho tráví, ale příjem krmiva musí být po malých dávkách. Na druhou stranu by kůň neměl být bez potravy déle, než dvě hodiny, pro zachování zdravého trávicího traktu. Z toho vyplývá, že k potravě - senu či pastvě, by měl mít přístup ideálně neomezeně.

„Můj kůň má dostatečný přístup k píci. To by mělo stačit, ne?”

Bohužel, nestačí.

Je důležité alespoň přibližně znát, jaké má píce složení a umět poznat kvalitu balíku sena (senáže, slámy).

Možností je nechat udělat rozbor ze vzorků, já doporučuji se poradit s odborníkem (krmivářem, nebo alespoň s veterinářem).

Vyvážená krmná dávka je totiž velmi důležitá a umí dělat zázraky. Nevyvážená krmná dávka může naopak udělat pěknou neplechu.

Když už jsme u toho krmení, je důležité mít ve výběhu k dispozici sůl a neomezené množství vody. Většina koní také potřebuje doplňovat minerály a přes zimu dostávat příkrm. Nebudeme zde krmení rozebírat do detailu, to je práce pro odborníka :)

Stádo

Koně jsou stádová zvířata. Stojím si za tím, že každý kůň, ať už je to valach, klisna/kobyla, nebo hřebec, si zaslouží život ve stádě. Ať je to důchodce, koník na vyjížďky, nebo sporťák. Funkční, spokojené stádo je základem pro každého koně.

Kůň potřebuje stádo a prostor pro to, aby se cítil bezpečně.

Ne box.

Ne “klid” od ostatních koní.

Potřebuje stádo, které ho bude hlídat, když leží a otevřený prostor k tomu, aby měl přehled o tom, co se děje okolo.

Majitelé sportovních koní se často bojí, že se jejich kůň zraní.

Tak já vám o tom něco povím. Riziko zranění je vždy. Kdekoliv, při čemkoliv. Když koně zavřeme na box, bude to mít negativní vliv na jeho psychiku. Do toho se začne hromadit přebytečná energie.

Psychicky nevyrovnaný kůň s velkým množstvím nahromaděné energie - to je asi to nejhorší, co můžeme udělat pro prevenci zranění.

„Já se ale o toho koně fakt bojím. Jak mu tedy můžu pomoct?”

Je to vcelku jednoduché. Naplnit jeho základní životní potřeby :)

Pohyb na pastvině (na kopečkách a různých nerovnostech), je pro prevenci zranění tisíckrát prospěšnější, než stereotypní práce na písečku.

Kůň bude také se stádem psychicky vyrovnanější, klidnější a nebude mít takové množství přebytečné energie.

Základní životní potřeby platí pro každého koně. Každý kůň ale potřebuje trochu něco jiného. Nemusí mu sednout stádo, složení pastvy, je toho spousta. A jak je to asi úplně u všeho, dříve bychom se zbláznili, než bychom se naučili úplně všechno o dokonalém ustájení na míru pro našeho koně. Proto, než budeme vše měnit od základů, podívejme se na koně. Jak vypadá, jak se chová a především… jak se cítí.