Literární pel-mel (XXXIX)

Pravidelný přehled vybraných událostí, textů a pořadů s literární tematikou, které přinesl uplynulý týden…

V nakladatelství Paseka vyšla kniha Neviditelné řemeslo o redakční práci. Její editor Jakub Sedláček do ní pozval nakladatele a redaktory, aby sdíleli své zkušenosti s prací na knihách. Rozhovor s ním pro web H7O.cz připravil Jan Němec.

„Dlouholetí čtenáři Iana McEwana najdou v Hodinách spoustu povědomých témat a kapitolu sama o sobě představuje vysoká míra autobiografičnosti, kterou v doslovu skvěle rozplétá filozofka Tereza Matějčková. Zároveň jsou Hodiny o dost jiné, záměrně volnější a méně vykonstruované než autorovy kratší prózy. Právě proto na čtenáře udeří s takovou silou. Postihnout život na tak velké ploše v takové celistvosti je výsadou nejlepších románů. Hodiny k nim patří,“ nešetřil chválou Daniel Konrád v recenzi na webu Aktuálně.cz.

„Stojíme na ramenech předků,“ říká o své próze Canto ostinato básník a spisovatel Pavel Kolmačka. Je to román-síť. Román rodinných konstelací o tom, co v sobě neseme z dědictví předchozích generací a co předáváme dalším pokolením. A také román o smrti, „prožitcích blízké zimy“, jak stojí v podtitulu. Rozhovor s autorem připravil pro časopis Host (10/2023) Ondřej Nezbeda a část z něj vyšla i na webu H7O.cz.

O pozoruhodných českých prozaických a básnických knihách vydaných za uplynulých dvanáct měsíců diskutovaly Jitka Bret Srbová a Františka Schormová. Záznam debaty s názvem První bilance 2023, pořádané Ústavem pro českou literaturu AV ČR a moderované Martinem Lukášem, je ke zhlédnutí na webu ČT art.

Nakladatel přirovnává debut Marka Torčíka Rozložíš paměť k hvězdám současné autofikce – Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi. Možná jsou takové nálepky pro autora spíš medvědí službou, ale Jana Šrámková, Kryštof Eder a Jan M. Heller se v diskusním podcastu Kverulanti shodují, že jde o pozoruhodný román.

„K nové sbírce Jiřího Dynky, nazvané Matka měla ráda třešně, lze říct třeba toto: Je to holá poezie, což neznamená, že je bez citu pro jazyk a stejně vytříbeného smyslu pro humor a hru. S ladností bruslí na hraně citového obnažení a syrových konstatací, věcného pozorovatelství, na rozhraní vážnosti a směšnosti,“ píše na webu ČT art Olga Stehlíková.

Dokumenty jsou básnickým záznamem ztroskotání lidského druhu. Jeho odcizeného, virtualizovaného, narcistního světa. A zároveň jsou apelem k probuzení a účasti. Stojíme na pokraji apokalypsy, říká v rozhovoru na webu H7O.cz Kamil Bouška, není čas na abstraktní žvásty a rétorické figury. I za cenu ztráty poezie. Ptal se Ondřej Nezbeda.

Saša Michailidis si do bilančního dílu vltavského Akcentu pozval amerikanistku Hanu Ulmanovou z FF UK, nordistku a překladatelku Barboru Grečnerovou a kritičku Annu Fremrovou, která sleduje francouzskou literaturu. Co nám podle nich letos přinesla světová literatura? Mimo jiné úmrtí Cormaca McCarthyho a Milana Kundery, román Bílý šum do Dona DeLilla v novém překladu, román Ráj od Abdulrazaka Gurnaha, norského nobelistu Jona Fosseho, Islanďana Jóna Kalmana Stefánssona či autofikční prózu.

„Co spojuje toxické vztahy, sexuální zneužívání, environmentální žal, queer identitu a holocaust? Jakkoli podezřelá se ta otázka může zdát, existuje na ni odpověď. To vše a mnoho dalšího lze pojmout jako trauma. A nejen současná česká literatura to dělá s velkou chutí. Není to však zadarmo,“ píše Jan Němec ve svém eseji Trauma bere vše na webu H7O.cz.

Jiří Kačur v Krajských listech vyzpovídal Dianu Štelovou, která vystudovala bohemistiku a komparatistiku na FF UK v Praze, kde se zaměřovala na současnou popkulturu, pracovala pro několik malých i velkých nakladatelství, dva roky vedla knižní edici v Deníku N jako odpovědná redaktorka a v současnosti spolupracuje s nakladateli napříč českým trhem, koriguje novinové články a píše literární recenze do kulturní rubriky Deníku N. A nedávno jí vyšel první román Ta z katovny.

Rozhlasový výbor básní Halyny Kruk představuje autorku, která se stala básnickým hlasem Ukrajiny v dobách anexe Krymu a tiché války na Ukrajině – tedy už před vypuknutím aktuálního konfliktu. Její verše připravila a některé přímo pro Vltavu přeložila Marie Iljašenko.

„Roku 2023 zavřelo café Fra, byl okleštěn server ulož.to a Adam Borzič skončil po deseti letech na postu šéfredaktora literárního obtýdeníku Tvar. Vzhledem k výhradám, které se objevily na webu H7O v souvislosti s borzičovským Tvarem a nástupem ‚teroru empatie‘ v literární kritice, mám potřebu připomenout, jaký význam mělo toto médium, když ne pro novou kritickou vlnu (zde mi Tvar přijde více méně věrný šaldovské tradici kritiky), tak zcela jistě pro část mileniálské básnické generace. Chci se podělit o vlastní zkušenost, ale je mi známo, že podobnou iniciaci do literárního ekosystému podnikly skrze Tvar i jiné, do té doby němé hlasy,“ napsal na webu Revue Prostor Ondřej Macl.

V rozhlasovém Knižním pólu na Vltavě vybíral ze své knihovny spisovatel, překladatel a editor Zbyněk Černík. Setkání s knihami napříč prostorem a časem připravila Blanka Stárková.

Dušan Dvořák je český adiktolog a aktivista propagující léčebné účinky konopí. Po více než čtyřech letech za mřížemi se v listopadu 2023 dostal na svobodu a nedlouho po svém propuštění vystoupil v olomoucké hospodě Ponorka na tradiční akci Noc básníků, kde přečetl svoje vězeňská haiku, která nyní s jeho svolením přinesl web Nedělní chvilka poezie.