Moje nej japonské knihy roku 2021

Mezi mými přáteli se to teď hemží různými rekapitulacemi nejlepších knih, které loni četli, tak jsem si řekl, že vám taky jednu připravím. Samozřejmě ale s tématem Japonsko. 

Tady je mých TOP5 uplynulého roku:

Řeka v temnotě (Masadži Išikawa) 

Není náhodou, že tuto knihu uvádím jako první. Z celého roku a všech těch zhruba pěti desítek knih, co se mi podařilo přečíst, mě totiž zasáhla nejvíce. Autor, dnes pětasedmdesátník Masadži Išikawa popisuje svůj životní příběh, jak byli jeho rodiče (otec Korejec a matka Japonka) zlákáni do tehdy nově vznikajícího „Ráje na zemi“. Ano, tak o severní části Koreje tehdejší propaganda mluvila. „Vraťte se do země svých předků, dostanete skvělou práci, budete žít spokojeně a vaše děti budou zdarma studovat na dobrých školách.“ Na to lidé bohužel slyšeli a za nečinného přihlížení Japonska i mezinárodních organizací opouštěli odhodlaně své domovy a šli vstříc velkému Kim Ir-senovi. Realita na místě ale samozřejmě vypadala jinak. A přesně o tom Išikawa vypráví. 

Knihu jsem si v audioverzi vzal na toulky Portugalskem a musím říct, že jsem se do ní někdy tak zabral, až jsem si musel sednout na lavičku a soustředěně poslouchat, nebo se k některým částem i vracet. Je to děsivé a přestože od začátku víte, že Masadži přežil, nic to nemění na svíravém pocitu a obavách o život jeho i celé jeho rodiny. Za mě všechny palce nahoru. Doporučuji ale nečíst v situacích, kdy nemáte dobrou náladu. Hrozí, že by se vám ještě přitížilo.

https://www.databazeknih.cz/knihy/reka-v-temnote-430897 

Za sklem (Sajaka Murata)

Hlavní hrdinka Keiko Furukura je zvláštní člověk a už od dětství se její vnímání světa vymyká tomu, jak ho asi vidí většina z nás. Jak trefně naznačuje japonský název knihy, Keiko je konbini ningen, což se dá přeložit jako člověk ze samoobsluhy. Má zkrátka problém se začlenit do společnosti a své místo nachází teprve v okamžiku, kdy v jejím okolí otevřou novou samoobsluhu - japonské konbini. Obchod Keiko okouzlí svým pevným řádem a organizovaností a ona konečně někam zapadne. Sledovat její zdánlivě nezajímavý život, který se prakticky nijak nevyvíjí, je na jednu stranu vtipné, stejně tak ale jde o velmi dobrý vhled do problémů, se kterými se určitý segment japonské společnosti (hlavně mladých lidí) potýká. 

Mladý kolega Širaha, který do děje po čase vstoupí a naruší tu křehkou harmonii života Keiko, je pro mě mimochodem jedna z nejotravnějších literárních postav, jaké jsem zažil. Na to vás musím předem upozornit, protože jsem ho osobně nemohl vystát. Jsem zvědavý na váš názor. 
Kniha je jinak opravdu kratičká a zvládnete ji za jedno odpoledne. Tím spíše se do ní doporučuji pustit.

https://www.databazeknih.cz/knihy/za-sklem-399940 

Kokoro (Nacume Sóseki) 

Kokoro jsem přiblížil v jednom z knižních podcatů a tak si v tomto případě vypůjčím už použitý text. Když si někdy dáte vyhledat seznam nejlepších japonských knih, případně nejlepších autorů, dal bych ruku do ohně za to, že vám mezi jmenovanými vyskočí i Nacume Sóseki a jeho vrcholný román Kokoro neboli Srdce, i když překlad v tomto případě berte spíše v tom abstraktním smyslu slova. Už z toho je vám asi jasné, že mistr Sóseki není jen tak ledajaký Japonec. Jeho dílo bylo přeloženo do desítek jazyků, je oblíbeným spisovatelem třeba Harukiho Murakamiho a objevuje se i ve výběrech největších osobností japonské historie. 

Kokoro popisuje konflikt dvou generací. Končící období starého Japonska a mladou, moderní společnost. Dějově je skromné, plyne na sklonku éry Meidži, v období, kdy země zažila prudkou modernizaci a pocítila silný vliv západu. V centru příběhu stojí dvě postavy, student a profesor, kteří na sebe narazí během jedněch prázdnin. A tím začíná jejich setkávání a celkově trochu podivné přátelství. Kdo zastupuje jakou generaci si určitě domyslíte. Během vzájemných konverzací máme možnost vyrazit na exkurzi do osudů obou postav a hlavně pak společně se studentem poznat život profesora, který mimo jiné poznamenala mladá láska a s ní spojená tragédie. Poznáváme myšlenky i pohled na svět. Někdy z očí do očí a v závěru pak formou dopisů. Tak, jako se na přelomu 19. a 20. století mění Japonsko, tak se zvětšuje propast mezi dvěma světy a roste neporozumění mezi generacemi, ta starší je koneckonců i generací samotného Sósekiho. 

Jestli se o japonskou literaturu zajímáte, věřím, že jste Kokoro už dávno četli nebo ho minimálně máte na svém seznamu přání. A pokud ne, určitě si ho tam přidejte, je to skvělý a opravdu důležitý kousek, který by si měl přečíst každý japanofil :) 

https://www.databazeknih.cz/knihy/kokoro-453453 

Akira (Kacuhiro Ótomo) 

Přiznám se, že kult kolem filmového Akiry mě nechává docela chladným. Mám to anime sice rád, ale není to na druhou stranu něco, co bych si za každou cenu potřeboval pustit. I když uznávám, že to v kině vypadá opravdu dobře. S komiksem je to ale jiné. Poslední roky u mě totiž manga oproti seriálům dominuje zhruba v poměru 10:1, takže jsem se rozhodl dát předloze Kacuhira Ótomy šanci. A nebudu zapírat, opravdu jsem si to užil. Vlastně jsem si to užil mnohem víc, než jsem původně čekal Je to vybroušená klasika každým coulem a autor hned od začátku dokazuje, že má kresbu i dávkování děje opravdu zmáknuté. Že je tohle dílo staré 40 let rozhodně nepoznáte. 

Komiks rozvíjí některé vedlejší linky, na které ve filmu zkrátka není prostor, a celkově lépe navozuje kyberpunkovou atmosféru scifi světa — shodou okolností zasazeného do roku 2019, jen jiného, než jsme sami prožili. U nás naštěstí neproběhla další světová válka.

V příběhu se střetávají motorkářské gangy, vláda s hnutím odporu a do toho všeho je tady právě Akira a vůbec několik podivuhodných postav, které ovládají síly, jaké by nikdo ovládat neměl. To už vám ale nebudu prozrazovat.

Akira je scifi, bezpochyby jeden z nejvýznamnějších komiksů japonské produkce a jedno z děl, které prošlapalo cestu na Západ ostatním tvůrcům. Škoda je pouze to, že u nás zatím vyšel jen první díl (z celkových šesti) a to dokonce už před půl rokem. Jak ale vydavatelství Crew upřesnilo, vydávání tohoto klenotu si japonská strana zkrátka pečlivě hlídá a už to, že se Akiru podařilo do češtiny přeložit, je velký úspěch. Letos se snad dočkáme pokračování a třeba i dvou. Držím palce a těším se!

https://www.databazeknih.cz/knihy/akira-akira-1-468539 

Dominika na cestě Japonskem (Dominika Gawliczková) 

Mám rád cestopisy, zvlášť když jsou odlehčené a vtipné. Taky proto jsem si oblíbil knihy a přednášky Ládi Zibury. A věřím, že Dominika tohle vypravěčské umění ovládá téměř jako on.  Na její cestu jsem se koneckonců těšil už od chvíle, kdy to veřejně asi s ročním předstihem oznámila na svém Facebooku. A byla to ve výsledku parádní jízda, při které Dominika projela Japonsko skutečně odshora až dolů, včetně několika menších ostrovů. 
Krátce po návratu jsme pak spolu mimochodem dělali rozhovor, pokud jste ho náhodou minuli. 

Nečetl jsem zatím předchozí příhody, které Dominika zažila v Jižní Americe a jiných koutech světa, podle ohlasů jí ale Japonsko prý sedlo zatím nejvíce. Minimálně z toho, jak příjemně a lehce se mi kniha četla, bych tomu věřil. Stojí mimochodem za to i v případě, že jste byli na přednášce, do které se samozřejmě nevešlo vše a i když jsem některé příhody znal, stejně jsem se jim znovu s chutí zasmál. Jak rád říkám, na poznávání lidí, kteří mají Japonsko rádi, mě nejvíce baví to, že ho každý vnímáme trochu jinak a máme s ním spojené jiné zážitky. Tohle u výpravy na motorce bez pochyby platí.

Jo a abych nezapomněl. Čím se mi kniha ještě moc líbí je její vizuální zpracování. Krása! Měl jsem popravdě možnost hlasovat o návrh obálky, který mi Dominika s předstihem posílala, a vybral jsem jiný, než nakonec vyšel. Myslím ale, že se rozhodli mnohem lépe a když jsem výsledek viděl, řekl jsem si: „Jo, takhle nějak bych chtěl, aby vypadala i moje kniha.“ Ilustrace Dany Ledl jsou prostě na jedničku. 

https://www.databazeknih.cz/knihy/dominika-na-ceste-japonskem-463634 

Takže tolik můj rok 21 v kostce.

Co zajímavého jste četli vy? Budu moc rád za všechna doporučení :)