Charkovská ofenzíva, další pomoc a ruský svět z devadesátek

Na pozadí ruské ofenzívy v charkovské oblasti Západ slibuje další vojenskou pomoc Ukrajině. Jak se situace na ukrajinské frontě vyvíjí dnes? A co Rusové dělají na okupovaných územích ukrajinských oblastí? Pojďme se podívat na to, co se na Ukrajině odehrálo za poslední týden.

Pokračující sliby západní pomoci 

Desátého května Spojené státy ohlásily další balík vojenské pomoci Ukrajině. O tom jsem psal minule, nicméně je důležité říct, že tento balík pomoci je velmi podstatný. O jeho obsahu se můžete podívat zde. Nicméně tím americká pomoc Ukrajině nekončí. Spojené státy přislíbily další 2 miliardy dolarů vojenské pomoci. Zatím nejsou jasné podrobnosti této pomoci, ani to jestli půjde ze skladu Spojených států či půjde o zcela nové nákupy. Nicméně tato informace na tiskové konferenci zazněla. 

Pomoc se nicméně neomezuje pouze na Spojené státy, přidávají se také evropští spojenci. Pomoc slíbily nebo dodaly země, jako je například – Dánsko, Litva, Francie, Španělsko nebo Německo. 

Například Dánsko vyčlenilo 750 milionů eur na pomoc Ukrajině, a z tohoto rozpočtu se mají nakoupit prostředky do protivzdušné obrany či třeba dělostřelecké granáty. Do rozpočtu se počítá také financování předání stíhaček typu F-16 Ukrajině, ke kterému má dojít už v létě. 

Pomoc přislíbila také Litva, která má Ukrajině dodat radiolokační systémy typu Amber 1800. Tento systém slouží k automatickému rozpoznávání vzdušných objektů, jejich souřadnic, azimutů a vzdálenosti. Dosah tento systém má až 400 km. 

K pomoci se přidává také Francie, která přislíbila dodání raket Aster do systému protivzdušné obrany SAMP/T. Francouzský ministr k tomuto prohlásil: 

„Podepsal jsem dokumenty na dodání druhého balíku raket Aster, které pomohou pracovat protivzdušné obraně středního dosahu SAMP-T, tento systém jsme předali společně s našimi italskými partnery.“ 

O něco hmatatelnější pomoc přijde ze Španělska. Podle El País Madrid chystá balík nové vojenské pomoci ke 30. červnu. V něm má být obsaženo mimo jiné 10 tanků typu Leopard 2, dělostřelecké granáty, lehké a těžké kulomety, pásová a kolová obrněná vozidla pro pěchotu, protitankové zbraně a munice, radary protivzdušné obrany a systémy na obranu před drony. 

K posílení ukrajinské protivzdušné obrany se přidává také Německo, tamní kancléř Scholz přislíbil, že jeho země předá Ukrajině třetí systém Patriot. 

Zatímco, některé západní země pomáhají, některé země Západu naopak Ukrajině házejí klacky pod nohy. Nepřekvapivě se budeme znovu bavit o Maďarsku. Včera probíhalo jednání Rady Evropy, která měla přijmout rezoluci o tom, že k mírovému plánu kromě toho Zelenského neexistuje žádná alternativa. Nicméně tato rezoluce byla vetována maďarským ministrem zahraničí, který se svým právem veta pochlubil na Facebooku. 

Podle maďarských představitelů se Rada Evropy má zaměřit také na jiné mírové plány jiných zemí. Jestli se tím myslí plán čínský nebo jakýkoliv jiný, není úplně jasné. Byť samozřejmě ten mírový plán Číny nepomáhá nikomu jinému než Rusku. Kolem jednání o míru je v poslední době poměrně humbuk. Ale všechny z omylu vždycky vyvedou ruští představitelé.

Například feťačka Maria Zacharová z ruského ministerstva zahraničí znovu zopakovala, že Rusko je nakloněné k jednání, nicméně Ukrajina si musí uvědomit novou realitu a zohlednit ruské požadavky. Její slova koneckonců včera potvrdil také ruský diktátor Putin., který de facto řekl, že si Ukrajina nemůže klást vůbec žádné požadavky, prý jestli Kyjev nespadl z višně. Kromě toho prohlásil, že Rusko nebude dodržovat žádné olympijské příměří. Tohle je taková hezká facka všem, co neustále mluví o tom, že mír je možné dojednat. 

Vývoj na poli boje 

Již na konci minulého souhrnu jsem mluvil o tom, že Rusové zahájili svoji ofenzivu v Charkovské oblasti. Od té doby se jim podařilo někde postoupit, někde se zastavit, nicméně těžké boje probíhají a situaci je sice kontrolovaná, ale nikoli stabilní, minimálně tak to vyznívá z úst prezidenta Zelenského. Pojďme se tedy podívat na to, co se za poslední týden v Charkovské oblasti odehrálo, kde jsou problémy a co se odehrává také na jiných úsecích fronty. 

Původním ruským plánem bylo zcela jistě postoupit minimálně 10 km do vnitrozemí Charkovské oblasti a vytvořit nárazníkové pásmo. Přes možný počáteční šok se ukrajinské armádě podařilo frontu víceméně zastavit, nicméně Rusové i nadále postupují k Vovčansku a ve městě probíhají pouliční boje. 

Ruské síly zpočátku nasazovaly zejména dělostřelectvo, pěchotu a FPV drony, s těžkou technikou to pro ně nebylo tak úplně jednoduché. Dne 11. května postupovali na Bílomoskovském, Severském a Bělgorodském úseku, hlavně v oblastech Ohirceve-Pletenyivka a Borysivka, Krasne a Strileče. Snažili se postoupit k obcím Hlyboke, Morochovec a Lukjanci. V Hlyboke se jim nakonec podařilo vyvěstit vlajku, což podle tehdejších zpráv DeepState naznačovalo, že okupanti získali značnou kontrolu nad obcí. Ještě v ten den se jim podařilo postoupit do Morochovce, Olijnikove a Zelene. 

Den na to v oblasti Lypců ukrajinské rezervy snažily stabilizovat situaci. Rusové se v ten den snažili plně ovládnout Hlyboke, nicméně bez pozitivního výsledku. Pozitivní pro ně nicméně byl vývoj v Lukjancích, které se podařilo ovládnout. 

V následujících dnech se Rusům podařilo postoupit u Vovčansku, kde velmi silně pracovala jejich dělostřelectvo. Neustálé nálety, dělostřelecké útoky vedly k tomu, že civilní infrastruktura města byla prakticky zničena. Ruské jednotky se dostaly na předměstí města, nad kterým se snažily převzít kontrolu. 

Od té doby jsme prakticky svědkem toho, že probíhají těžké boje o toto malé Charkovské město. To mimochodem Rusové využívali jako hlavní oblastní centrum okupované části Charkovské oblasti. 

Na ukrajinské straně se na tomto úseku fronty se na obraně podílí hned několik brigád. Jde o 125. brigádu teritoriální obrany, která bránila oblast Hlyboke-Zelene, 42. a 92. brigáda, které byly a je zapojeny do bojů o Hlyboke a Lypci, vojáci z 3. útočné brigády, 66. brigáda a 77. výsadková brigáda, které odrazily ruský útok o Novovoďane. 

U 125. brigády bych se na okamžik zastavil. Z mnoha různých zdrojů totiž na jejich velení míří kritika. Tak například analytici z DeepState totiž píšou, že si brigáda hrála na papírovou brigádu. A byť většina kladla těžký odpor, je otázkou, jak se velení brigády připravovalo na informace o chystaném ruském útoku. Kritika se částečně snáší na nedostatečně provedené fortifikační práce a zároveň a tom, že velení brigády dostatečně nespolupracovalo s dělostřelectvem, což Rusům pomohlo koncentrovat síly v Pylne. 

Například novinář Butusov tyto informace potvrzuje a mluví také o tom, že velení podávalo mylné zprávy o úspěšných útocích na Rusy a ignorovalo ruský postup do šedé zóny. Potvrzuje také nedostatky v oblasti budování opevnění, znovu s odkazem na 125. brigádu. Podle všeho bylo těžké minovat hranici kvůli monitorování nepřítele, což se dá pochopit. Na straně druhé se ovšem příliš nedá pochopit, proč část zákopů nebyla obložena dřevem, proč betonové bunkry nebyly zasypané či zakryté, proč v Lukjancích nebyl jediný betonový kryt a kompletně nebyl dřevem obložen vůbec žádný zákop. 

Toto jsou věci, které se velmi hojně v ukrajinském informačním prostoru diskutují. A ano, na jedné straně můžeme mluvit o tom, že se na tom budou Rusové informačně přiživovat. Na druhé straně si ale říkám, že by Rusové neměli vůbec o čem diskutovat, pokud by se tyto informace vůbec nezakládaly na pravdě. Nakonec i DeepState publikovali publikovali snímky nedokončených obranných prací o Lypců. 

Kritiku v tomto ohledu odrážela hlava Charkovské vojenské správy Oleh Synegubov. Podle jeho slov byly všechny obranné a fortifikační práce stanovené na rok 2023 provedeny v plném rozsahu. Část prací stanovnovených na rok 2024 se prý přerušila kvůli neustálému ruskému ostřelování. Obrázky pohozených betonových bloků (dračí zuby), které jsem sdílel i u sebe na twitteru, prý představovala pouhých 0,4 % z celkového objemu prací. Tak či tak se Rusům z nějakého důvodu podařilo v oblasti postoupit.

Nicméně boje neprobíhají pouze v Charkovské oblasti. Rusům se totiž v posledním týdnu nějaký výraznější postup nepodařil ani na Donbase, ani v Zaporožské oblasti, kde se svádí velmi těžké boje o Robotyne.

V okolí Bachmutu a Časiv Jaru stále probíhají velké těžké střety mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami, nicméně bez výrazného ruského postupu. Stejně tak výrazný ruský postup není zaznamenán ani na Avdijivském úseku fronty či Marjinky. Ano, Rusům se sice před týdnem podařilo obsadit závod na výrobu žáruvzdorných materiálů v Krasnohorivce, nicméně ZSU se podařilo Rusy odsunout o kousek zpět a stabilizovat pozice. Tvrdé boje pokračují na jihozápadně Doněcké oblasti u Vuhledaru. 

Navzdory tomu, že Rusové už nejednou prohlašovali, že se jim podařilo obsadit Robotyne, OSINT ukazuje, že tomu tak není. Možná je to tak trochu budíček i pro některá naše média, která přispěchají s citací ruského ministrerstva obrany, které ve spěchu vydávání přání za realitu. 

Otevření dašlí fronty mělo nicméně za následek také to, že se nyní ruský mlýnek na maso rozjel naplnlo a je vlastně celkem strašidelné pozorovat, s jak velkých ztrtáty jsou Rusové ochotni připustit na svých vlastních vojácích. Podle statistik ukrajinského generálního štábu Rusové přišili o: 

• 10 050 vojáků,
• 111 tanků,
• 242 obrněných vozidel,
• 197 kusů dělostřelectva,
• 7 kusů raketového dělostřelectva,
• 5 kusů PVO,
• 5 letadel,
• 1 vrtulník,
• 240 dronů,
• 10 raket,
• 414 vozidel a cisteren,
• 35 kusů speciální techniky, 

Nyní už jsme velmi blízko tomu, abychom se dostali na půl milionu mrtvých a raněných okupantů. 

Bezpečnostní situace v Ukrajině a okupované oblasti 

Krátce se zastavíme u ruského ostřelování ukrajinského území, protože to pokračuje prakticky denně. Včera a předevčírem Rusové vypálili okolo 30 Shahedů, všechny se ukrajinským protivzdušným silám podařilo sestřelit. Kromě toho se podařilo sestřelit také několik raket Ch-59. O úspěchu se bohužel nedá mluvit v případě sestřelování balistických raket Iskander-M. Ukrajinské protivzdušné síly bohužel nedávají čísla toho, kolik raket bylo vypáleno, ale zároveň nemluví o tom, že by se nějakou podařilo ve vzduchu zničit. Nicméně tento týden je poněkud “klidnější” než týdny předchozí. 

Na okupovaných územích situace není o nic lepší. Tak například poradce Mariupolského starosty Andrjuščenko píše o nárůstu ruské populace ve městě. Podle jeho slov k 1. září 2023 do mariupolských škol šlo 15 300 dětí, z toho 11 500 byli původní děti z Mariupolu a 3 800 dětí Rusů. Momentálně se ve školních věku nachází 17 913 dětí, z čehož se ale počet těch mariupolských nijak nezměnil. Nárůst je dán počtem nově příchozích ruských rodin, které se do města stěhují. Pokud se bude počítat že s dítětem přichází minimálně dva dospělí, pak podle Andrjuščenka dospějeme k závěru, že do Mariupolu přišlo nově 7 800 Rusů, rusifikace tak zdarně pokračuje. 

Ta ale nekonční tím, že Rusové naváží do města nové obyvatele. Ve školách stále probíhají různé propagandistické akce. Děti se třeba musí dívat a účastnit tanců pod sovětskou vlajkou. 

Okupanti stále hrnou místní do ruské armády. Ačkoli se samozřejmě oficiálně žádná mobilizace neohlašovala, Rusové začali rozdávat povolávací rozkazy společně s policii, a to při běžných silničních kontrolách. 

Zvěrského případu násilného vpádu do soukromého domu se dopustili Kavkazané v Tělmanovském rajónu. Andrujščenko publikovali videa a očité svědectví z místa: 

“Navštívili nás 8. května, nejdříve v 11:30, poté 13:00 a pak 14:15. Vše začalo ve 14:45. Přijeli ve čtyřech autech, řekli, že jdou zatýkat zločince a vlezli do tří domů. Bylojich asi dvacet. Nikdo z nich neřekl, odkud jsou, vlastně ani nic o sobě. 

V domě byla babička, které je 72. Podívali se na všechno, i pod postel. Bouchali do zemi, šli na zahradu, podívali se na všechno. Pak se podívali do skladu i studny. Pak šli ven, něco dohodli a pak řekli, že se musí podívat znovu, na což babička řekla, že jim to nedovolí. 

Tak začala rvačka, kde tihle chlapi začali mlátit 72letou, 52letou a 22letou ženu. První dvě nemocné, ta nejmladší těhotná. Nejmladší ženu uhodili do břicha. Ona se bokem praštila o roh dveří, sedla si a začala palatek, že jí to bolí. Sestra muže zavolala sanitku. 

Muži ve dvě ráno vytrhli rámy se sklep, babičce vyhodili léky ven (ty byly na okně), vlezli do domu a začali tam hledat znovu. Kolem třetí ráno nás nechali na pokoji. Těhotná žena už třetí den leží v nemocnici. Řekli, že je to už lepší, ale zatím ji z nemocnice nepustí.” 

Podobný vztah k soukromému vlastníctví mají okupanti také v Luhanské oblasti. Na okupovaných oblastech probíhá tzv. “znárodňování bytového fondu”.  O tom, že okupanti budou Ukrajincům, kteří opustili okupovaná území, krást majetek, jsem psal už v dubnu. Tehdy měli Ukrajinci měsíc na to, aby se přihlásili k tomu, aby prokázali vlastnictví bytů. Vzhledem k tomu, že se lidé buď “nepřihlásili”, anebo jsou mrtví, Rusové těmto lidem byty prostě sebrali a dál berou. 

Spolu s ruským světem do Luhanské oblasti přišlo také vše, co k němu patří – a to je chudoba, zmar a návrat sovětských časů. Tak například Severodoněcku, Lysyčansku, Kreminné a Syrotyne okupanti vypnuli mobilní síť. Jako náhrada má tísícům lidí sloužit clekem 27 telefonních budek, které se instalovaly všude po městech.

Ruský svět ale jde ještě dál. Pamatujete na doby, kdy si lidi stahovali filmy na flashky nebo CDčka, nebo si chodili do půjčoven? Zřejmě také chyběly okupantům v Luhanské oblasti. V Lysyčansku, Severodoněcku a Rubižném, kde nefunguje internet, se lze k filmům nebo hudbě dostat tak, že si člověk podá inzerát, přijde s diskem, na který mu danou věc nahrají. Samozřejmě za poplatek. 

Závěr 

S dodáním americké a obecně západní pomoci se dá očekávat, že alespoň někde dojde ke stabilizaci fronty a situace. Od zítřka v Ukrajině nabude účinonsti zákon o mobilizaci a mně osobně zajímá, jak se s tím ukrajinský stát popere a jestli dokáže doplnit řády armády tak, aby kluci, kteří jsou na nule dlouhé měsíce a někdy i více než, se konečně mohou alespoň na nějaký čas dostat domu a odpočinou si. 

Rusové samozřejmě tlačí a tlačit budou. Očekává se, že v létě začnou s velkou ofenzívou a není vyloučeno, že kromě Charkovské zaútočí také v Sumské oblasti. Osobně chci věřit tomu, že pozice tam jsou připravené o něco lépe než například u Vovčansku a Lukjanců.

Tak jako v každém souhrnu, který jsem zatím psal, jsou určitá pozitiva a určitá negativa. Stále věřím tomu, že to pro Ukrajinu dopadne dobře. A stále budu apelovat na to, abychom nepřestali pomáhat. Rozhodně nic není ztraceno a Ukrajina stále potřebuje, abychom za ní stáli.

 ---------

Líbí se Vám mé články a chtěli byste mě podpořit například "pozváním na kafe"? Pokud ano, klikněte na ikonku [$] dole pod textem. Kdybyste mě chtěli pozvat na "dvě kafe" a podporovat tvorbu pravidelně, zvažte předplatné na mém profilu zde na forendors. Všem mockrát děkuji!