A fakt mi pravidelné čtení/poslech o sebelásce může nějak pomoct?

Jo. Může. Mám tady pár příkladů. Ale než vám o nich povím, tak vám vysvětlím, jak to funguje.

My jsme se naučily nějak o sobě přemýšlet. Nějak se sebou mluvit. Někdy to fakt stojí za to. Moji známí mě zásobují vnitřními hláškami jako třeba: Jak ses mohla zamilovat do ženatého chlapa, ty flundro? Neřvi, nikdo na to není zvědavej....a tak podobně.

Tahle naše vnitřní sebemluva funguje na podobném principu jako způsob naší chůze, postavení našich ramen nebo to, jak dýcháme. Je to něco slušně zažraného, aby ne, za ty roky pravidelného posilování. Nestačí si přečíst knihu o dechu, abychom začaly jinak dýchat. Nestačí si přečíst knihu o sebelásce, abychom se začaly mít rády. Je to něco, co je potřeba natrénovat.

Snažíme-li se naučit jinak dýchat, musíme se tisíckrát zastavit a uvědomit si: aha, takhle teď dýchám - a dech si opravit. Stejné je to s vnitřní řečí. Vytváříme nový návyk. Uvědomím si, ahá, bacha na to....a změním. Za chvíli to najede do starých kolejí. Takže znovu - uvědomím si, a změním.

No a já jsem tady od toho, abych vám to pravidelně připomínala a trošku vám tu šichtu zpříjemnila :). A protože já ráda věci taky chápu, když už se jimi zabývám, tak vám k tomu procvičování vždycky dodám kousek teorie.....aby to "ahá" mělo větší grády.

Mám tady jednu z recenzí z prvního běhu, který začal před rokem a půl, a která vystihuje přesně ten účinek, který jsem doufala, že to pravidelné konzumování psychoterapeutických minizákusků může přinést. A mám radost pokaždé, když si ty recenze čtu. Ono to fakt funguje!

Paní mi napsala: "Seriál je pro mě takový můstek, jak zůstat spojená sama se sebou. Poté, co jsem se stala matkou, se mi život přetočil úplně naruby. Do toho jsme se přestěhovali z velkoměsta na venkov a všechny ty změny mi daly dost zabrat. Najednou byl čas přemýšlet a došlo mi, že se necítím dobře. Návaly vzteku bez zřejmého důvodu a pocity méněcennosti odnášel manžel i děti. Terapie u psychologa pomáhala, ale jednou za měsíc to bylo málo. Pak se mi dostal do rukou seriál Lenky Haluzíkové, který jsem týden po týdnu hltala a pomalu na sobě pracovala. Díky němu jsem si uvědomila sílu svých vlastních myšlenek (těch zlých i těch laskavých), jak zákeřný umí být vnitřní kritik, jak ho umlčet, jak být k sobě laskavá a mít se ráda, a hlavně, jak si pomoct, když mi není dobře. Jsem teď mnohem sebevědomější a svobodnější, nebojím se zastat sama sebe a vím, že to, jaká jsem, je v pořádku. Neříkám, že občas nemám špatné myšlenky nebo že se sama k sobě chovám v myšlenkách vždycky jen hezky, staré vyjeté koleje/návyky jsou hodně hluboké. Ale díky seriálu jsem si našla cestu k sobě a každý týden ten pomyslný můstek sama k sobě upevňuji a zůstávám sama se sebou ve spojení."

Tak....myslím, že teď už je na čase se do toho pustit....přihlaste se k pravidelné konzumaci psychoterapeutického zákusku a konejte ve svém vnitřním světě zázraky :).

#psychologie #psychoterapie #osobnirozvoj #vnitrnikritik

Odkaz na předchozí článek najdete tady: První malý test: Láska až za hrob, prostě normálka nebo úhlavní nepřítel?

Odkaz na další článek najdete tady: Taková naše malá soukromá schizofrenie