Ukrajinská fronta v listopadu

Úvod

I v listopadu pokračovala intenzivní ruská snaha o prolomení ukrajinské obrany na Donbase. Ruské velení, hnané politickou nutností vykázat územní zisky před koncem roku, pokračovalo v taktické prosakování a masných útoků, kde život ruského vojáka byl pouhým spotřebním zbožím.

Nebyla to však jen válka pěchoty, dronů a dělostřelectva. Obloha nad Ukrajinou se tradičně plnila stovkami dronů a raket, které v hejnech testovaly limity protivzdušné obrany. Souběžně s tím probíhala kampaň ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu, která přenesla válku hluboko do týlu agresora.

Vývoj na frontě

Pokud bychom měli listopadový vývoj na zemi charakterizovat jedním slovem, bylo by to „přetížení“. Moje analýza denních svodek Generálního štábu ZSU ukazuje, že ruská armáda upustila od pokusů o sofistikované manévry a vsadila na strategii totálního tlaku na celé šíři východní fronty. Celkový počet zaznamenaných bojových střetů za jediný měsíc překročil hranici šesti tisíc.

Dynamika bojů nebyla lineární. Zatímco začátek měsíce se nesl ve znamení „standardního“ vysokého tempa s průměrem kolem 150 až 160 střetů denně, druhá polovina listopadu přinesla eskalaci. Mezi takové dny patří napřílkad 6. listopad, kdy počet útoků vyskočil na 276, avšak skutečné peklo se rozpoutalo na samém konci měsíce. Dne 29. listopadu zaznamenaly statistiky rekordních 311 bojových střetů, následovaných dalšími 271 střety o den později. Tato čísla naznačují, že ruské velení zahájilo koordinovanou ofenzivní operaci na několika směrech současně.

Pokrovský směr

Absolutním těžištěm bojů, které na sebe vázalo největší část ruských i ukrajinských sil, zůstal po celý měsíc Pokrovský směr. Zde se neodehrávala bitva o jednotlivé pozice, ale kontinuální, nepřetržitý útok trvající třicet dní. Data ukazují, že na tento relativně úzký úsek fronty připadala v průměru třetina až polovina všech denních útoků na celé frontě.

Ruská taktika zde byla přímočará. Denní počty útoků se stabilně pohybovaly mezi padesáti a šedesáti, avšak v kritických dnech, jako byl 6. a 15. listopad, se vyšplhaly až k hranici sta útoků denně. 15. listopadu museli ukrajinští obránci odrazit neuvěřitelných 107 pokusů o průlom. Cílem tohoto tlaku byly obce v předpolí Pokrovska, jako je Myrnohrad, Lysivka či Selydove. Rusové zde postupovali v malých pěchotních skupinách, často bez podpory obrněné techniky, která by se stala snadným terčem dronů (vizte mé články o taktické infiltrace zde a zde).

Jižní Donbas a Záporoží

Mimo epicentra bojů na Pokrovském směru se intenzivní střety odehrávaly i na řadě dalších úseků. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny (ZSU) ve svých denních svodkách zmiňoval kontinuitní tlak v následujících směrech:

Na Oleksandrivském směru ruské síly vyvíjely neustálý tlak ve snaze prolomit ukrajinskou obranu, s průměrným počtem útoků mezi 10 a 30 denně. Cílem byla snaha o rozšíření zóny kontroly a ohrožení logistických tras v hlubším týlu.

V oblasti Huljajpole se střety pohybovaly v rozmezí 0 až 20 denních útoků, s nejvyšší aktivitou koncem listopadu. Rusové se zde snažili navázat na své relativně velké úspěchy, kdy se jim během několika týdnů podařilo obsadit hned několik vesnice a ohrozit tak přímo Huljajpole.

Orichivský a Prydniprovský směr. Tyto úseky v Záporožské a Chersonské oblasti čelily ruským útokům s nižší intenzitou, často s několika pokusy o postup denně. Cílem bylo udržet ukrajinské obranné síly v pohotovosti a zabránit přesunu rezerv na kritičtější úseky fronty. Na Prydniprovském směru se boje soustředily na okolí Antonivského mostu.

Kupjansk a Lyman

Ani severní úsek fronty nicméně nezůstal klidný, ačkoliv stál ve stínu donbaského krveprolití. Na Kupjanském a Lymanském směru probíhaly tvrdé boje, které měly spíše charakter poziční války s cílem vázat ukrajinské zálohy. Ruská aktivita zde byla kolísavá, zatímco některé dny přinesly pouze jednotky útoků, jindy, jako například 13. listopadu na Lymanském směru, se počet střetů vyšplhal přes třicet.

Maďarovy síly

Velmi vysokou efektivitu vykazovaly Síly bezpilotních systémů (SBS). Listopadová statistika činnosti těchto jednotek je skutečně ohromující a dokonale ilustruje proměnu moderního bojiště.

Jen za měsíc listopad si ukrajinské drony připsaly na konto zásah či likvidaci více než 8 400 příslušníků okupačních vojsk. To je ekvivalent několika mechanizovaných brigád vyřazených z boje bez jediného výstřelu z děla či tanku. Ještě drtivější je dopad na ruskou logistiku a zázemí. Jen dronaři bylo zničeno téměř 750 nákladních automobilů a cisteren.

Masivní bylo i ničení motocyklů a vojenských bugin (přes 600 kusů). Potvrzuje se tak stálé využívání ruské infiltrační taktiky pomocí rychlých a mobilních skupin. Rusové se snaží překonávat "zónu smrti" na motorkách, nicméně jak ukazují čísla SBS, rychlost není proti FPV dronům dostatečnou ochranou.

Neméně důležitá je "válka o oči a uši". Zničení téměř 900 komunikačních antén a stovek kamer znamená, že ruské velení na taktické úrovni slepne a hluchne, což vede ke snížení efektivity koordinace jednotlivých skupiny a oddílů. Drony SBS také systematicky demontují ruská polní opevnění, téměř 7 000 zasažených úkrytů a 1 500 blindaží znamená, že ruský voják se nemá kam schovat.

Ruské nálety

Pokud byla situace na zemi peklem, pak vzdušný prostor nad Ukrajinou připomínal v listopadu frekventovanou dálnici, po které se v jednom směru valila smrt. Rusko znovu demonstrovalo svoji schopnost masové výroby a nasazení levných útočných dronů, ať už Shahedu a jejich variant (Gerbera atd.), čímž se snažilo přehltit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Statistika je neúprosná. Na Ukrajinu v listopadu zamířilo přes 5 000 útočných dronů. To znamená, že průměrná noc přinesla nálet o síle více než 160 strojů. Už neexistovaly "klidné noci".

Taktika ruského letectva se v průběhu měsíce vyvíjela. Útoky přicházely ve vlnách, často z různých směrů (z Kurské oblasti, z jihu od Azovského moře i z okupovaného Krymu), aby maximálně zkomplikovaly práci radarům.

Některé noci se vymykaly i tomuto hrůznému standardu. Například 19. listopadu oblohu křižovalo 476 dronů. O pár dní později, 25. listopadu, to bylo 464 strojů. Absolutní listopadový rekord však přinesla noc z 29. na 30. listopadu, kdy ukrajinské radary detekovaly 596 dronů.

Rusko si uvědomuje, že samotné drony jsou často sestřeleny (ať už mobilními skupinami, střelami z letadel nebo drony interceptory). Proto je tradičně kombinuje s raketovými údery. Drony slouží jako návnada, která vyčerpá zásoby raket PVO a odhalí pozice radarů, načež následuje úder balistickými nebo střelami s plochou dráhou letu.

Typickým příkladem byl 8. listopad, kdy kromě stovek dronů přiletělo 32 balistických raket Iskander-M a severokorejských KN-23. Právě balistické rakety představují největší problém, zatímco úspěšnost sestřelu dronů se stabilně držela nad 90 % (například při rekordním náletu 29. 11. bylo zničeno 558 z 596 dronů), balistické rakety procházely obranou s relativně úspěšně. Dne 8. listopadu nebyla sestřelena ani jedna z 32 balistických střel.

Tato čísla ukazují na kritickou potřebu Ukrajiny posílit systémy schopné ničit balistické cíle, jako jsou Patriot nebo SAMP/T, zatímco pro boj s drony jsou využívány velmi široké nástroje.

Ukrajinské údery v ruském týlu

Ukrajina v listopadu nezůstala pouze v roli boxovacího pytle. Kyjev pokračoval ve své strategii přenášení války na území agresora, přičemž si vybíral cíle s velkou přesností a strategickým významem. Cílem nebylo terorizovat civilisty, ale podkopat ekonomické základy ruské válečné mašinerie, těžbu a zpracování ropy.

Listopadová kampaň ukrajinských dálkových dronů a raket byla zaměřena na systematickou destrukci rafinerií, palivových skladů a rozvoden. Nešlo o ojedinělé incidenty, ale o setrvalý tlak.

Saratovská rafinerie. Tento gigantický průmyslový komplex se stal terčem opakovaných útoků. V noci na 11. listopadu a znovu 14. listopadu drony pronikly ruskou obranou a zasáhly výrobní jednotky. Požáry v takových zařízeních znamenají nejen okamžitou ztrátu produkce, ale často i týdny nebo měsíce složitých oprav, na které Rusku kvůli sankcím chybí technologie.

Jih Ruska v plamenech. Údery zasáhly i chemický závod „Stavrolen“ v Buďonnovsku (Stavropolský kraj) a rafinerie ve Volgogradské oblasti. Tyto závody jsou klíčové pro produkci polymerů a paliv pro jižní skupinu ruských vojsk.

Námořní logistika. Významného úspěchu dosáhla Ukrajina zásahem ropného terminálu ve Feodosii na okupovaném Krymu a útokem na přístav v Novorossijsku. Tyto uzly jsou životně důležité pro zásobování Černomořské flotily a ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Zničení skladů paliva v těchto lokalitách vytváří logistické hrdlo, které se projeví nedostatkem nafty přímo v tancích na frontě, zejména však při exportu paliva do zahraničí, kdy přístav v Novorossijsku exportu až 2 % celosvětového exportu ropy.

Ukrajinci rovněž zasáhli dva tankery stínové flotily ve vodách Černého moře nedaleko Turecka. Využity byly drony Sea Baby, kdy operaci prováděla ukrajinská bezpečnostní služba (SBU).

Kromě ropného průmyslu se Ukrajina zaměřila i na muniční sklady. Série explozí ve skladech v Doněcké oblasti (např. Nový Svit) a v ruském pohraničí (Brjanská oblast) ukázala, že Ukrajina má přesné zpravodajské informace a prostředky k jejich využití.

Situace v regionech

Zatímco statistiky hovoří o číslech, realita v jednotlivých ukrajinských regionech má podobu každodenního lidského utrpení a destrukce.

Doněcká oblast aneb spálená země

Donbas zůstává krvácející ranou Ukrajiny. Města a vesnice v blízkosti frontové linie, zejména v aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad a Kosťantynivka, jsou systematicky srovnávány se zemí. Zdejší obyvatelé, kteří odmítli nebo nemohli odejít, přežívají v podmínkách, které se blíží apokalypse. Ruské dělostřelectvo a letectvo nerozlišuje mezi vojenskými a civilními cíli.

Charkovská oblast

Charkov, druhé největší město země, čelí specifickému druhu hrůzy. Vzhledem k blízkosti ruských hranic je čas na varování před útokem minimální. Město a přilehlé rajóny jsou denně bičovány nejen drony, ale především naváděnými leteckými bombami (KABy) a balistickými raketami. Na východě oblasti, v okolí Kupjansku, pak probíhá tvrdá opotřebovávací válka, kde se fronta vlní kolem řeky Oskil a vesnice jako Petropavlivka jsou vymazány z mapy.

Dnipropetrovská oblast aneb válka přes řeku

Ačkoliv Dnipropetrovská oblast neleží přímo na hlavní ose ruského postupu, její jižní část, zejména Nikopolský rajón, zažívá každodenní peklo. Rusové, zakopaní na druhém břehu Dněpru v areálu Záporožské jaderné elektrárny, využívají tohoto "jaderného štítu" k beztrestnému ostřelování Nikopolu dělostřelectvem a FPV drony. Listopadové statistiky hovoří o desítkách zraněných civilistů, zničených domech a autech. Velká průmyslová centra jako Kryvyj Rih a Dnipro se pak stávají terčem raketových úderů cílících na průmysl a energetiku.

Záporožská oblast: Pod neustálou palbou

Záporožská oblast v listopadu čelila velmi intenzivnímu ostřelování, ačkoliv zde neprobíhaly tak masivní pozemní útoky jako na Donbasu. Ruské síly denně prováděly stovky úderů na civilní i vojenskou infrastrukturu. Celkový počet úderů se v některé dny šplhal přes 700, přičemž absolutního vrcholu bylo dosaženo 23. listopadu s 894 zaznamenanými útoky.

Hlavním nástrojem teroru zde byly FPV drony, které v hejnech po stovkách (např. 565 dronů jen 23. listopadu) napadaly obce v blízkosti fronty, jako jsou Huljajpole, Orichiv a Stepnohirsk. K tomu se přidávalo letectvo s naváděnými bombami a dělostřelectvo.

Sumská oblast

Sumská oblast na severu sice nečelí masivní pozemní invazi, ale Rusko zde uplatňuje taktiku „spálené země“ podél státní hranice. Každodenní masivní minometné a dělostřelecké útoky, doplňované nálety letectva, mají za cíl vytvořit neobyvatelnou zónu a vázat ukrajinské síly, které by jinak mohly být nasazeny na Donbasu. Aktivita ruských sabotážních skupin zde zůstává vysoká, což udržuje region v neustálém napětí.

Závěr

Vývoj v listopadu nepřinesl nějaký zásadní zvrat, ačkoli to tak někdy může z jednotlivých střípků vypadat. Porovnáme-li naše listopadová data s těmi říjnovými, nevidíme zásadní prolomení fronty navzdory ještě větší ruské snaze. Stejně tak se Ukrajinci nechystají kapitulovat navzdory ruským masivním vzdušným útokům

Rusko samozřejmě sází nadále bude sázet na vyčerpání ukrajinských zdrojů masovými útoky pěchoty a zahlcením PVO levnými drony, Ukrajina bude kontrovat svými údery v ruském týlu a důsledně tak vymáhat západní sankce. S příchodem plné zimy lze očekávat, že tempo pozemních operací může mírně zvolnit, avšak válka dronů a raket bude nadále pokračovat. Na Ukrajině neexistuje žádné bezpečné místo. Bohužel.

Vážení čtenáři,

Pokud se vám moje články líbí a chcete mi dát vědět, že pro vás mají hodnotu, a zároveň chcete podpořit nezávislé zpravodajství, máte několik možností. Můžete mi koupit virtuální kafe kliknutím na ikonku [$]. Každá podpora mě upřímně potěší a pomůže mi v další práci.

Kdo by chtěl, může zvolit i pravidelnou podporu přes můj profil na Forendors. Je to čistě dobrovolné, ale každá koruna pomůže v boji proti lžím a manipulaci, které se snaží prostoupit každou sféru veřejného prostoru.

Děkuji za pozornost a za vaši podporu. Bez vás by to nemělo smysl.