✨ Když jsem mezi stromy

Dnešní meditace je zároveň také pozváním k tomu vyrazit do přírody, do lesa, mezi stromy.

***

Když jsem mezi stromy

Když jsem mezi stromy,
zvlášť mezi vrbami a dřezovci,
stejně tak mezi buky, duby a borovicemi,
vyzařuje z nich taková tichá radost.
Téměř bych řekla, že mě zachraňují, a to každý den.

Jsem tak vzdálená naději v sebe samu,
v níž je dobro a rozvaha,
a kde světem nikdy nespěchám,
ale kráčím pomalu a často se skláním.

Kolem mě stromy ševelí ve svých listech
a volají: „Zůstaň chvíli.“
Světlo proudí z jejich větví.

A znovu volají: „Je to prosté,“ říkají,
„a také ty jsi přišla na svět
právě proto, abys chodila nalehko, byla plná
světla a zářila.“

(Mary Oliver, přel. Šimon Grimmich)