První zaostření

Na rukopisu právě zasychá inkoust, cítíte úlevu a zároveň jakési prázdno. Poslední tečka je vlastně takový zakuklený otazník. Co s textem dál? Už jste se rozhodli, že do šuplíku k ostatním (do netříděné složky na disku) ho nepřidáte. Takže které kroky následují?
Vydáte si knihu sami, i to už máte vyřešené. Hurá, první dva kroky jsou za vámi.
Dál se přimlouvám za to, abyste si nechali dílo od někoho přečíst.
Betačtenář vs. redaktor
Kdo je betačtenář
Je to někdo, kdo si přečte váš rukopis ještě předtím, než se sami pustíte do dalších úprav (případně než ho svěříte nakladateli). A nejen, že si ho přečte, ale taky vám k němu dá zpětnou vazbu – pochválí, co se mu líbilo, upozorní na méně srozumitelné pasáže, řekne, kde se nudil nebo naopak, od čeho se nemohl odtrhnout. Posoudí, jestli jsou dialogy (postavy) uvěřitelné, jestli je zápletka nosná, jestli se někde něco neopakuje nebo naopak nechybí.
Na rozdíl od korektora betačtenář nehledá chyby a není objektivní, jako by měl být redaktor. Přesto je jeho osobní názor velmi cenný, zvlášť pokud je to čtenář, který miluje žánr, ve kterém píšete. To si zjistěte dopředu. 😉
Kde betačtenáře najdeme
Můžeme poprosit někoho z rodiny. To ale má svoje úskalí. Příbuzní můžou být buď až moc kritičtí nebo zase příliš shovívaví. Jste to ale vy, kdo zná své blízké nejlíp. Znám autory, kteří na spoulpráci s partnerem nebo dalšími příbuznými nejdají dopustit.
Mně připadá ideální najít si někoho, kdo nás vůbec nezná. V takovém případě se protežování nebo neúměrně tvrdé kritiky bát nemusíme. Čtenáře, kteří jsou ochotni přečíst si dílo předtím, než ho publikujete, můžete najít v různých skupinách na Facebooku a dalších sociálních sítích. Vyberte si ty skupiny, které se čtením nebo autorskou tvorbou zabývají. Většinou tu ochotné spřízněné duše najdete.
Já jsem členkou skupiny Spisovatelské cappuccino s Martinou Heš, kde se toho děje mnohem víc, než jen výměna rukopisů. Pak existuje ještě Betačtení – nabídka & poptávka a určitě sami objevíte i další.
Často můžete tuhle pomoc získat i barterem za nějakou jinou čtenářskou protislužbu.
Existují také betačtenáři – profesionálové, kteří si nechají za prozkoumání textu zaplatit. Je to totiž práce jako každá jiná a přečtení desítek nebo stovek stran rukopisu a pečlivé opřipomínkování se nesfoukne za deset minut. Ceny za takové čtení se hodně liší. Začínají na nižších stovkách a můžou jít až do tisíců.
Profíky najdete třeba na portále nakladatelství Pointa, o kterém jsem psala minule. Na oplátku získáte fundovanější a použitelnější zpětnou vazbu. Výstup od profi betareadera zúročíte jak při závěrečných úpravách knihy, tak i při její propagaci nebo při oslovování nakladatelství.
S čím betačtenář pomůže:
zhodnotí text celkově – líbí/nelíbí
upozorní na nesrozumitelné / hůř čitelné pasáže
posoudí uvěřitelnost dialogů/postav/scén
Co betačtenář neřeší:
jazykové, stylistické ani typografické korektury
technický nebo histrorický kontext
Kdo je redaktor
Je to (obvykle) zaměstananec nakladatelství, který zodpovídá za kvalitu textu. Hlídá, jestli je kniha v souladu s edičním plánem a hodnotami nakladatele. Váš rukopis pečlivě přečte hned několikrát. Nejdřív hlídá celkový rámec, nosnost zápletky, uvěřitelnost, plynulost a konzistenci, pointu…
Později se zaměřuje na jednotlivé pasáže, na úhel pohledu, na použité jazykové prostředky a doporučuje různá vylepšení. Říká, kde zrychlit/zpomalit tempo, doplnit popis, odebrat nadbytečné scény apod. Sleduje, jestli všechno sedí i z faktického hlediska. Např. když postava telefonuje mobilem na začátku 20. století a nejedná se o sci-fi, kde se cestuje časem, čtenář tomu sotva uvěří.
Doporučení redaktora by měla vycházet z obecných pravidel, ne z (ne)sympatií k autorovi, a měla by respektovat autorský hlas. Autor sám může s redaktorem o jednotlivých návrzích diskutovat, ale většinou je v jeho zájmu brát připomínky vážně. 😉
Redaktory najdete i mezi freelancery, takže si je můžete „najmout“ i v případě, že dál si chcete knížku vydat sami. Jen to zase budete mít o fous dražší. Hledat můžete nejen na internetu, ale zase i v těch tirážích. Líbila se vám nějaká kniha? Jméno redaktora by v ní nemělo chybět.
Sám sobě redaktorem
A teď už k vlastním revizím. Dostáváme se ke kroku č. 4. Pročetli jsme si hodnocení od betačtenářů a zkoumáme jednotlivé návrhy. Je v nich něco, co se opakuje? Např. čtenáři nerozumí tomu, co se událo v sedmé kapitole? Tak se na to musíme podívat znovu.
Představme si, že vůbec nevíme, o čem naše kniha je. Ano, jde to těžko. Oprostit se od modelu, který máme v hlavě není snadné. Ale zkusme to. Jedině tak totiž svůj rukopis vyladíme do formy, s kterou budou naši čtenáři souznít.
A nejen, že musí být všechno srozumitelné, všechny popsané detaily taky musí sedět od začátku až do konce. Určitě jste se sami setkali s příběhem, kde měl hlavní hrdina na začátku blonďatou hřívu a ke konci příběhu z něj byl kučeravý brunet. Dobře, možná trochu „přitažené za vlasy“, ale s podobnými prohřešky se setkáváme v beletrii poměrně často.
Abychom se tomu vyhnuli, můžeme si při psaní pomáhat kartami postav, kde si vzhledové i charakterové vlastnosti podrobně rozepíšeme a po celou dobu psaní se jich držíme. Dobře taky fungují mapy příběhu, kde máme kromě scén a zápletek naznačené i vztahy mezi postavami a další podrobnosti.
Při závěrečných úpravách je užitečné i čtení nahlas. Tam, kde se zadrhneme, víme, že něco není v pořádku. Přečtěme si takovou větu několikrát, zkusme ji přeformulovat tak, aby plynula hladce. Testujme, ověřujme. Ale hlavně to nevzdávejme.
Úpravy máme za sebou. Všechna jména sedí. Události následují ve správném pořadí. Dialogy posunují děj a popisy dobarvují scény. Za vším si stojíme. Na řadě je větná stavba, pravopis a gramatika. Na to už se ale podíváme příště.
Buďte si jistí, že o své práci budete pochybovat. Tomu se pravděpodobně nikdo z nás nevyhne. Ale znáte to: kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Je to první kniha. U druhé to bude lepší.
Pak třeba zase horší. 😉 Pak přijde nová. Anebo třeba nepřijde. Kdo ví?
Jisté ale je, že tu bude spousta čtenářů, kteří se na nové příběhy budou těšit. A pořád je budou číst.
Další měsíc je před námi. Tak na přečtenou zase v srpnu. 👋
ODD SPACE je nekonečný. Potkáte-li v něm autora, bloudícího na klikaté cestě ke své vlastní knize, ukažte mu Microscopium.
Ať máme pořád co číst.
Můžete mi taky napsat, co vás k samovydávání zajímá nebo o čem byste si tu rádi četli.