Ženy. Doprovázely mě prakticky celým životem, nikdy jsem se jich nestranil, dokonce ani v době, kdy už jsem si zvolil jedinou možnou cestu svého života. Ženy, jejich zdobnost, vůně, pohledy, úsměvy ten pel, který rozprašovaly jediným pohybem bílé paže nebo smysleného sklonu šíje to všechno se mi dodnes vrací. Vídám je ve snech, i když už neprožívám stejná muka a touhy. Ne že bych žádné touhy neměl, ale naučil jsem se s nimi pracovat. Neříkám, že to bylo snadné.
Dvůr v Arevalo se pro mě stal domovem, kde jsem prožíval své dospívání, daleko od rodiny, která se proměňovala a prožívala jiné osudy. Byl jsem pořád ještě dítě, ale už ne tak nevázané, zbavené všech povinností. Naopak, zjistil jsem, jaké to je, mít povinnosti, což je pro dítě dost překvapivé a nepříjemné. Nemohl jsem bosý vyběhnout po louce nebo vylézt na strom, nastal čas mé výchovy, která neměla s baskickou divokostí nic společného.
Dvůr v Arevalo se pro mě stal domovem, kde jsem prožíval své dospívání, daleko od rodiny, která se proměňovala a prožívala jiné osudy. Byl jsem pořád ještě dítě, ale už ne tak nevázané, zbavené všech povinností. Naopak, zjistil jsem, jaké to je, mít povinnosti, což je pro dítě dost překvapivé a nepříjemné. Nemohl jsem bosý vyběhnout po louce nebo vylézt na strom, nastal čas mé výchovy, která neměla s baskickou divokostí nic společného.
Od 129 Kč měsíčně
nebo se přihlaste