Jak funguje život

Quickie: Víte vůbec, co je vlastně mikrobiom? A proč "zdravý mikrobiom" neexistuje?

Ahoj,

let’s talk about poslední dva díly. 🫴

Tentokrát jsme si pozvali hosta. Jakuba Hurycha, klinického mikrobiologa z Motola, který se výzkumně věnuje střevnímu mikrobiomu. A protože toho měl tolik, vyšly z toho rovnou dva díly. (A ve čtvrtek bude třetí!)

BTW Chtěli byste s Jakubem živák?! My totiž jo, ale tak děláme to pro vás!

ANO!
9 (81%)
Ne / nejsem z Prahy a nemůžu dojet
2 (18%)

Víte vůbec, co je vlastně mikrobiom?

Mikrobiom je celý ekosystém. Mikrobi plus všechno, co produkují. Mikrobiota jsou ti živí mikrobi v něm. Lidi to běžně pletou, my taky, takže fajn, že to padlo hned na začátku.

A není to jen ve střevě. Mikrobiom máte na kůži, v ústech, v plicích, ve vagíně. Střevní je jen ten nejprozkoumanější, protože tam jich žije nejvíc.

🦠 A nejsou to jen bakterie. Ve střevě máte zhruba pětkrát víc virů než bakterií. K tomu kvasinky a prvoci. Bakterie se jen nejlíp studujou, proto se o nich mluví nejvíc.

Tady je věc, kterou si lidi pletou nejčastěji. Zdravý mikrobiom jako pevná norma neexistuje. Nikdy se vám nikdo netrefí do toho, jaký "má být", protože každý zdravý člověk má trochu jiný. Jí něco jiného, žije jinde. Existují jen markery, bakterie, které u zdravých lidí vidíme násobně častěji. Abyste mohli říct "tohle je zdravý mikrobiom", potřebovali byste data od desítek až stovek tisíc lidí. A ta zatím nemáme.

Takže když si necháte za peníze vyšetřit svůj mikrobiom, ta firma vám maximálně řekne, jak moc se lišíte od jejich vzorku. Žádná univerzální referenční hodnota za tím není.

K čemu vám ten mikrobiom vlastně je?

Funguje jako druhá játra. Bakterie umějí vyrobit obrovské spektrum trávicích enzymů, mnohem víc, než zvládnou samotná játra. Trénuje imunitu. A drží pohromadě střevní stěnu.

To poslední je důležitější, než to zní. Dobré bakterie vyrábějí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, hlavně butyrát. Ten krmí buňky střevní stěny a ty pak drží těsné spoje u sebe. Když butyrát chybí, buňky nejsou živené, spoje povolí a střevo začne propouštět do krve věci, které tam nemají co dělat. Tomu se říká leaky gut.

Níže ukázka.

🫴 Celý díl zde.

A teď k druhému dílu, kde z mikrobiomu skočíme rovnou na záškrt

Záškrt je nemoc, na kterou v Brně nedávno umřelo předškolní dítě. A skoro nikdo neví, co to vlastně je.

Vyvolává ho toxin bakterie, korynebakteria. Ten udělá v horních dýchacích cestách zánět a vytvoří blánu, která zduří hrdlo. Dítě se pak může udusit. Zevnitř, jako by ho někdo zaškrtil. Odtud to jméno.

Bez antibiotik a očkování měl záškrt smrtnost kolem 5 až 10 procent. To je každé desáté dítě. Při epidemii obrovské číslo. Když se to chytí včas, dá se to zachránit. Když přijde pomoc pozdě a toxinu je v krvi moc, tak se to nemusí podařit. To dítě v Brně očkované nebylo a podle dostupných informací za tím byly horší sociální podmínky a nedostupná péče, ne odmítání.

Proč vás očkování neudělá neviditelnými?

Tohle se ví málo a je to zásadní. Povinné dětské vakcíny nejsou dělané na to, aby zastavily šíření nemoci v populaci. Jsou dělané na to, aby chránily konkrétního člověka před tím, aby měl těžký průběh nebo na nemoc umřel. To, že se tím zároveň omezí i šíření, je bonus, ne hlavní úkol.

A je tu ještě jedna věc. Některé vakcíny necílí na bakterii, ale na její toxin. Záškrt, černý kašel, tetanus. U těch nemocí dělá tu škodu právě ten toxin. Takže můžete tu bakterii klidně nosit v dýchacích cestách, ale vakcína vás chrání před tím, aby vás otrávila.

🦷 A na konec drobnost, která padla mimochodem. Dávat dvouletému dítěti místo vody kolu se podepíše i na ústním mikrobiomu. A na zubech, které pak vypadávají i ve druhé generaci.

Níže ukázka.

🫴 Celý díl zde.

Co jsme probírali v celých dílech?

Oba díly mají na Forendors zhruba další půlhodinu, kde se Jakub dostane k věcem, na které ve volné verzi nebyl prostor.

V prvním dílu: které probiotika z lékárny reálně fungují a u koho, co se stane s bakterií, kterou spolknete v kapsli, jak moc devastující jsou antibiotika a za jak dlouho se mikrobiom vrátí. A proč zrovna 30 rostlin týdně, ne porce ovoce a zeleniny.

V druhém dílu: fekální transplantace (jak probíhá, kdo je dárce a proč u rekurentního Clostridia funguje tak dobře), Jakubův vlastní výzkum prvoka Blastocystis, mikrobiom-mozek osa a kolik z toho je seriózní věda a kolik marketing. A jak je to s komerčními testy mikrobiomu, jestli vám výsledek reálně k něčemu je.

🧠 Tak čau! A nezapomeňte, že informované rozhodnutí je to jediné správné!

Pro zobrazení komentářů se přihlaste nebo registrujte